Zase jeden korporátní
Dal jsem si pro naprostou vytíženost skoro čtyři měsíce blogerské pauzy a zjišťuji, že se udála spousta věcí, o nichž by se hodilo referovat. Pořád se něco děje, co se běžnému jedinci jeví jako málo pochopitelné. Jsou příběhy, u nichž si kladu otázku, zda se dějí pouze mně a mně nezbývá, než se s nimi vyrovnat a nebo zda jde o běžný jev, se kterým se všichni ostatní už smířili a berou ho za „normální“. Tady je jeden takový: Již po…