Proč proboha

Neprzněme česká jména! „Když se někdo jmenuje Petra Tajovský Pospěchová, kolik je to vlastně lidí?“  Tímto dotazem mně oslovil kamarád, jehož zdravého úsudku si dlouhodobě cením. A trefil se do období, kdy jsem se během pár hodin potkal se jménem „Rozálie Uličník“ a pár hodin na to „Judith Pecháček Bardos“. Nebohá Rozálie bude nejspíš děvče, ale děvče uličník? Nebo Uličník? Slovenka maďarského původu si nejspíš vzala pana Pecháčka. Proč se ale mocí mermo musí pojmenovat prvním pádem, Pecháček? Proč není…

Read More Read More

Ano, od jisté doby nechodím. Vůbec nezpochybňuji význam volebního aktu jako výdobytek demokracie v naší zemi. Mohu se svobodně rozhodnout ve větší nebo menší dávce kandidátů do všech možných funkcí, těch, kteří buď naivně věří ve změnu současných poměrů nebo hledají koryto a přistup k penězovodům, případně obojí. Jsou i tací, kteří věří v partaj, za kterou kandidují, ať je jakákoli. Já jako občan se mohu taky svobodně obléct, vyrazit do volební místnosti, tam se nechat lustrovat a hodit lístek tam kam patří….

Read More Read More

Po delší odmlce jsem opět dospěl k závěru, že si tu a tam na svém blogu musím ulevit. Ničemu to nepomůže, ale mně bude líp. Taky od toho je název „proč proboha“. Jsa důchodce, můžu si psát co chci, to je velká výhoda. Nikdo mě nemůže perzekuovat, omezovat na pravomocech či zbavit obživy, to všechno mám za sebou. Nejsem vůbec módní expert, ale rodiče mě slušně vychovali a vedli k základům vkusu, tedy k dodržování základních pravidel nenucené elegance, zásady „tón v tónu“ schopnost…

Read More Read More

Mám pořád spoustu důvodů k radosti. Dožil jsem se důchodu. Zdravíčko zatím jakž takž slouží. Střechu nad hlavou mám. Na běžné  jídlo a základní oblečení taky, nebudu-li  v budoucnu moc vyskakovat.  Snad i na naftu, auto vydrží.  Pár kamarádů se taky najde, i když o tomto tématu by se dalo polemizovat. Sluníčko občas zasvítí, sem tam zaprší. Sníh nepostrádám, zimu nemám rád, ta letošní byla z mého pohledu ideální.  Co víc si přát? Všechno ostatní je, jak praví klasik, „k hutopení“. Válka za…

Read More Read More

Volám do světa výzvu:  Braňte naši mateřštinu. Uvědomme si, že pražská či středočeská čeština není a nikdy nebude spisovnou češtinou!  Stejně jako není spisovnou češtinou nářečí hanácké, chodské, slezské. Potíž je v tom, že většina televizních pořadů vzniká a vysílá z matičky měst, těch, které by vznikly třeba  ve Frýdku-Místku, Klenčí  pod Čerchovem nebo Kroměříži asi najdete velmi málo.    A tam je zakopaný pes. Vyzývám zodpovědné pracovníky, aby nedávali  pracovní příležitost moderátorům a expertům, kteří (a někdy ani to ne)  hovoří…

Read More Read More

Ano, a už dlouho ničemu nerozumím.  Povinné očkování, nepovinné očkování, očkování jen pro někoho, podle toho co dělá nebo kdy se narodil. Posilovací dávka vůbec, za rok, za šest měsíců, za pět měsíců. K jedné dávce hned druhou. Ke dvěma dávkám tu třetí, posilovací. Očkovat děti – ano, ne, kdy, kam.  Očkovat  smí a má kdo? Doktoři, sestry, zubaři, lékárníci? Pak už klidně i zvěrolékaři a drogisti. Testování – jen neočkovaní? Všichni? Dobrovolně? Povinně? Vánoční trhy – zakážeme. Farmářské trhy ale…

Read More Read More

A nejen Tečka. Moje celoživotní zkušenost praví, že veškeré produkty IT, lhostejno zda software či hardware, fungují podmínečně, žijí vlastním životem a běžnému člověku zkomplikují existenci v okamžicích, kdy to nejméně čeká. A leckdy to obtěžuje ostatní účastníky. Určitě znáte scénky, kdy ve frontě u kasy před vámi stojící pokrokový občan urputně opakovaně zkouší zaplatit telefonem, místo aby vytáhl pětistovku a dal pokoj.  Tvrdí-li takový zastánce moderních ajťáckých vyfikundací, že to není pravda, je to pomýlený  bloud.  Nikdy to nefunguje stoprocentně….

Read More Read More

Nemám sice tak radikální názory na žurnalisty jako prezident Zeman, ale s lítostí musím konstatovat, že s nárůstem počtu médií vzrostl počet zejména mladých samouků, kteří mají pocit, že práce novináře je brnkačka.  Nechejme tentokráte stranou řeč jejich těl, zevnějšek či vystupování a věnujme se jen obsahu.  Co už, když dnes je nejspíš primární kvalifikací pro místo reportéra či novináře dostatek sebevědomí a snad i drzosti a naopak značná absence sebereflexe a soudnosti. Většinou sleduji veřejnoprávní televizi, od níž by kdekdo očekával…

Read More Read More

Nerozumím už ničemu Dlouho jsem se bránil, abych se na této stránce vyjadřoval  k tématu, s nímž chtě nechtě žijeme v posledních měsících (ba skoro v posledním roce).  Koronavirus nového typu, covid.  Sleduji-li však myšlenkové i skutkové pochody jednotlivých partají, pochody poslanců z jednotlivých partají, hejtmanů z různých partají, jsem z toho více než jelen. Všichni se víceméně shodují, že s pandemií je potřeba bojovat. Někteří se shodují v tom, že vláda bojuje špatně. Stejně tak ale vlády na Slovensku, v Rakousku, Německu, Francii, možná i ve Rwandě-Burundi a…

Read More Read More

Nepodporujte Českou poštu. Je to marný, je to marný, je to marný. Státní podnik nefunguje, neplní základní služby, jen jeho generální ředitel před vánočními svátky optimisticky tvrdil, že vše je v naprostím pořádku. Předkládám laskavému čtenáři znění dopisu, který jsem poslal poště datovou schránkou, jsa na pokraji zoufalství: Česká pošta, s.p. Politických vězňů 909/4, 225 99 Praha 1 d.s. kr7cdry                                                                                                                                                                                                                          V Brně, 8. ledna 2021   Vážení, Po čase jsem se opět rozhodl podat písemnou stížnost či podnět. Nečiním…

Read More Read More