Tak se mně vybavila vzpomínka z dětství, kdy můj otec s nemalou dávkou ironie citoval slova někdejšího československého prezidenta: „Soudruzi, maso bude!“ Po šedesáti letech je slovník našich současných politiků velmi podobný, ale skutek opět utek… Zavnímal jsem o víkendu nadšený proslov premiéra Fialy, jak máme nakročeno stát se křižovatkou Evropy, prosperujícím, digitalizovaným státem, kde vládne umělá inteligence, která pomáhá nahradit nedostatek pracujících a posouvá nás k prosperitě. Pak jsem rovněž zavnímal krátkou zprávu o tom, že jsme na posledním místě co do růstu ekonomiky a jedni z „nejlepších“ co do míry inflace. Mezitím jsem si skočil pro potravu do Globusu a zjistil, že ze dne na den je cereální rohlík dražší o korunu (ze 6,90 ma 7,90), zavařovačka s hotovou polévkou už překročila magickou hranici stokoruny (109.- Kč), krabička škvarků (což je de facto odpadní produkt) z nějakých 40 skočila během léta na 70 a tak bychom mohli pokračovat od regálu k regálu. Fajn, rozumím tomu, chudáci zemědělci, zpracovatelé a těžce zkoušené řetězce mají větší náklady na energie, mzdy, nájmy, režie… Ale nakonec jsem si se zájmem poslechl televizní interview s ministrem zemědělství, do jehož gesce, podle mé chabé a primitivní úvahy, spadá maso, zelenina, obilí, mléko, jogurty, společně se zástupcem prvovýrobců, do jehož gesce spadá maso, zelenina, obilí, jogurty a se zástupcem prodejců, tedy obchodníků, do jejichž gesce…. A ke svému úžasu jsem se taky dověděl, že ministr zemědělství není ministrem cenotvorby a že bude jednat s výrobci i prodejci, a „vyvíjet neformální tlak“. Ministr odpovídá zejména za kvalitu zemědělských produktů… Obchodníci tvrdí, že za vším jsou nenažraní zemědělci, producenti tvrdí, že za vším jsou nenažraní obchodníci. A ministr, o jehož kompetentnosti lze s úspěchem pochybovat (ale jako partajní koryto je to na pár let dobrý, no ne?) bude ze své pozice intenzívně, leč neformálně tlačit… Přátelé, dobře už bylo.