Ovšem srovnat se bezbolestně s výdobytky pokroku není jednoduché. Tak mně v neděli 22. prosince klekl televizor. Aspoň to tak na první pohled vypadalo – mrcha si řekla o stažení jakési aktualizace, sama zahájila stahování, které ovšem nikdy neskončilo. Jakmile objem dat překročil 60 %, vypršel nějaký časový limit a přístroj mně hlásil, že nemám oprávnění ke sledování programů. Po překonání šoku a po zralé úvaze, že den před svátky mně bednu nikdo neopraví, rezervoval jsem v e-šopu přístroj podobných kvalit a rozměrů, dbaje zejména na existenci výstupu pro napojení externí zvukové soustavy a vstupu pro internet a anténu stejného tvaru jaký má starý přístroj.

Vynechám obsáhlou pasáž o atmosféře nákupu v obchodním centru den před Štědrým dnem. Zmíním se jen o sympatické mladé prodavačce, která o televizorech nevěděla zhola nic a veškeré informace hledala v mobilním telefonu. S přesvědčivým výrazem tvrdila, že k televizoru si musím dokoupit ještě „slot“ pro dekodér a dekodér samotný, to oni ovšem na skladě nemají a já musím do prodejny Skylink. Představa, že na svátky budu bez televize, se stávala krok za krokem reálnější. Jsa drobný škudlil, napadlo mě, že onen plastový šuplíček snad použiji z nemocného přístroje. Jaká byla má radost, když jsem příslušný „slot“ našel v pytlíku dodaném k novému televizoru, do něj pasoval dekodér, ó sláva. Menší sláva byla po zjištění, že oproti tvrzení prodavačky výstup pro zvukovou sestavu zcela chybí, stejně jako otvůrek pro připojení internetu je menší než můj konektor. Co už, není čas na hrdinství. Bez externího zvuku se musím obejít, internet by se mohl naladit přes wifi. Stalo se, ovšem po zadání hesla, které díky mým potomkům složitejší být nemohlo a mně se podařilo ho zadat až na třetí pokus, po kontrole s přepisem v deníčku.

Internet připojen, programy za pomoci vestavěného návodu naladěny, sláva náhle skončila. Objevila se mně již známá hláška o stahování aktualizací…. Zcela zoufalý jsem vytočil zákaznickou linku pomoci Skylink, kde sympatická slečna s nádherným ostravskym přizvukem vyslovila v prvním kole nesplnitelné zadání – zvolit kanál číslo 5. Poprvé v životě jsem měl v ruce dálkový ovladač, na kterém není klávesnice, ale jen kulaté sdružené tlačítko a pár dalších čudlíků. I to jsem zvládl, klávesnici jsem objevil, naladil kanál 5, což ovšem nezastavilo proces stahování dat. Se slečnou jsme se dohodli, že cosi kdesi zjistí a zavolá za chvilku. Už nezavolala. Mezitím se data stáhla a já zjistil, že nový televizor funguje.

Slečně bylo odpuštěno. Po čase jsem zjistil, že její hovor byl mým „chytrým“ telefonem považován za spamové volání, takže telefon rozhodl za mne, že příchozí hovor nepustí dál. Nezvonil, mám smůlu. Je to strašná doba, když ani pokrok se nedá zastavit…