
Už ničemu nerozumím
Ano, a už dlouho ničemu nerozumím. Povinné očkování, nepovinné očkování, očkování jen pro někoho, podle toho co dělá nebo kdy se narodil. Posilovací dávka vůbec, za rok, za šest měsíců, za pět měsíců. K jedné dávce hned druhou. Ke dvěma dávkám tu třetí, posilovací. Očkovat děti – ano, ne, kdy, kam. Očkovat smí a má kdo? Doktoři, sestry, zubaři, lékárníci? Pak už klidně i zvěrolékaři a drogisti. Testování – jen neočkovaní? Všichni? Dobrovolně? Povinně? Vánoční trhy – zakážeme. Farmářské trhy ale povolíme. Nákupní centra otevřeme a kulturní akce, na kterých teče punč proudem, samozřejmě povolíme taky. A taky povolíme zahrádky, i když na nich není ani židlička. Na fotbal, hokej a veřejné bruslení pustíme najednou tisíc lidí, protože ti infekci nejspíš nešíří. Nouzový stav neprodloužíme, abychom mohli zavřít obchody. Protože to v nouzovém stavu nelze. Proč? Bůh suď. Ale 26. prosince už nouzový stav nepotřebujeme, protože to má být zavřeno automaticky, podle jiného zákona. Ale jen obchody nad 200 m2. Omikron je agresivní a dostaneme ho všichni. Incidence klesá. V Británii, Holandsku a ještě kdesi incidence rapidně stoupá. Lyžovat můžou ti, kteří už nemocní byli nebo ti očkovaní. Omikron ale mohou šířit i ti vyléčení a taky očkovaní. A tak dál. V tom aby se, čtenář laskavě promine, prase vyznalo. A tak všem přeji klidné a optimistické svátky vánoční!
Jo, a zpřísníme nošení respirátorů…