Tentokrát trošku osobně. V dubnu jsme věnovali tichou vzpomínku dvacétého výročí založení informačního centra pro české stavebnictví na brněnském Výstavišti. U příležitosti stavebního veletrhu v roce 1998 byla otevřena první část tehdy zcela unikátního projektu – stálé výstavy montovaných rodinných domů, která se později dostala na dvanáct přístupných vzorových domů, vzorkovnu s téměř dvěma stovkami exponátů až po fungující centrum stavebních informací pro odbornou i laickou veřejnost. Centrum pořádalo na padesátku odborných seminářů a exkurzí a největší tehdejší e-shop s odbornou literaturou a našlo si své trvalé zákazníky. Na cestě k úspěchu překonalo řadu překážek, impulzem k rozvoji bylo osamostatnění od společnosti Veletrhy Brno a přechod pod křídla dceřiné firmy  Svazu podnikatelů ve stavebnictví v roce 2004. Centrum se stalo aktivním členem Světové unie stavebních center UICB a získalo celkem 17 mil. Kč z programů OPVK na vzdělávací projekt udržitelného stavebnictví. Vydělávalo prostředky na svoji existenci a odvedlo do roku 2012 přes 50 mil. korun do kasy Veletrhů Brno. Prvním ohrožením činnosti bylo rozhodnutí o prodeji budovy bývalého Tuzexu ve snaze zalepit díry v hospodaření BVV, vysávaného tehdejším německým vlastníkem. Pak se centrum stalo rukojmím ve sporu mezi BVV a SPS o podpoře konkurenčních veletrhů v Bratislavě a terčem nenasytnosti funkcionářů SPS, kterým nestačil přínos servisního pracoviště pro české stavebnictví a pro členy Svazu. Vrcholní představitelé SPS, bažící po penězích jako ostatně při spoustě jiných rádoby bohulibých aktivit Svazu až do dnešních dnů neunesli realitu když se zjistilo, že další peníze centrum, přeživší období krize ve stavebnictví, opravdu už neumí vygenerovat. Vedení SPS obvinilo pracovníky centra z neschopnosti a špatného hospodaření. Kde se vzal tu se vzal, objevil se tehdy  neúspěšný vinárník a krajský svazový funkcionář, který byl Svazem nominován za nového jednatele, aby pak mohl celou rozběhnutou firmu, včetně dvou vzorových domů a nespotřebovaných asi pěti milionů korun z evropské dotace čirou náhodou sám  „koupit“ od SPS za 1,- Kč, slovy jednu korunu českou. Psal se podzim 2012. Po pěti letech, po dočerpání dotačních prostředků, je v r. 2017 z tehdejších šesti zaměstnanců jediný, vzorkovna neexistuje, e-shop přestal fungovat , počítače pořízené z evropských peněz jsou bůhvíkde, udržitelnost neudržitelnost. Semináře se nepořádají, vzorové domy zbyly čtyři, návštěvníci nikde. Vinárník firmu prodal, nepochybně výhodně, koupil nového kodiaqa a odebral se po náročné dřině na zasloužený odpočinek. Pozemky jedinečné výstavy, ač v majetku BVV, jsou patrně předmětem spekulací mocných  o rozparcelování BVV a výstavbě tu mrakodrapu, tam hokejové haly či konečné stanice lanovky.  Fungující informační pracoviště evropského střihu nikomu nechybí, jako by ani nikdy nebylo. Nejméně pak kapitánům českého stavebnictví ze SPS, kteří stáli u jeho zrodu. Příběh je skutečný, jména aktérů lze dohledat na internetu…