Vím, už tu podobné téma bylo. Ale neubráním se, abych nesvěřil svému blogu smutek nad tím, co dělají mladí rádobyžurnalisti s naší mateřštinou. Ne, nechci, abychom se vraceli do dob Jungmanna nebo Dobrovského, ani nechci zavádět onikání, všimli si toho? Oč mi jde?

Koukal jsem na hokej. Koukám na něj často Chápu, že projekt „hokejka tv“ umožní nám fandům živý přenos z každého ligového zápasu, což je bezva. Je to přenos poměrně profesionální, leč komentovaný mladými muži, kteří jsou hrdi na to, že je národ musí poslouchat, nechce-li si k hokeji pustit odjinud třeba vážnou hudbu.

Ten člověk za jedinou třetinu zvládl, mimo jiné, následující krásná sousloví:

Na to se podíváme v našem samery… útočník přihrál do slotu… pálil z pozice uantajmra…  dnes to není šataut…   počkáme si až po komerčním brejku.

Nevím jak vy, já si myslím, že by klidně šlo totéž vyjádřit například takto: Na to se podíváme v našem souhrnu … přihrál do lichoběžníku před brankou … pálil z první … dnes nevychytá nulu… počkáme si po komerční přestávce.

Slyšíte to taky? A vůbec to nebolelo…